Jako bych už ani nežila

Paní Martine Ziré je 70 let, žije ve vesnici Zabré v Burkině Faso.
Foto paní Martine na dvoře svého domu

Paní Martine prožila spokojený život se svým mužem, na kterého dodnes krásně vzpomíná. „Vždycky mi říkal, že mě má rád pro můj entuziasmus a nadšení, se kterým všechno řeším“. Bohužel, Martine o svého muže přišla před osmi lety. Obě děti si našly partnery a žijí jinde, svou matku ale pravidelně finančně podporují. Martine si přivydělávala pěstováním rýže a ořechů, které prodávala na trhu, ráda si povídala se sousedy, byla součástí své malé místní komunity.

Pak jí ale další nepříjemná událost obrátila život vzhůru nohama. V pravém oku jí začalo pálit a svědit, její zrak se horšil. Paní Martine byla odhodlaná najít řešení a vypravila se k místnímu léčiteli. Její naději ale vystřídalo zklamání, když zjistila, že jí jím namíchaný lék vůbec nepomáhá. Začala se tedy poptávat u sousedů, co by jí poradili a naštěstí se doslechla o sociálním pracovníkovi Světla pro svět, který žije a pracuje v Zabré. Po vyšetření bylo zřejmé, že na pravém oku má šedý zákal, který ale ještě není dostatečně zralý po operaci. Paní Martine tak musela čekat celý rok. Její zrak už je kvůli věku obecně zhoršen, a se zákalem na pravém oku neviděla téměř nic. Na tu dobu vzpomíná v slzách: „Nedokázala jsem ani přebrat rýži, natož pěstovat a sklízet ořechy. Nemohla jsem jít sama za sousedy na návštěvu, nebyla jsem schopná postarat se o domácnost. Jako bych už ani nežila.“

Když jí zákal uzrál natolik, aby mohla jít na operaci, vynořila se další starost. Paní Martine neměla dost peněz, aby mohla zaplatit státem stanovený poplatek za návštěvu nemocnice. Náš sociální pracovník tedy zařídil, aby byl poplatek za paní Martine uhrazen ze speciálního fondu Světla pro svět pro nejchudší pacienty. 

Když konečně přišel den operace, měla paní Martine velký strach. „Seděla jsem v čekárně a v mysli si přehrávala, jak bude vypadat moje budoucnost. Ty šťastné scénáře i ty špatné. Bude operace bolet? Povede se nebo ne? Budu ještě někdy vidět nebo při operaci umřu? Jediné, co jsem mohla, bylo se modlit.“

Její operace se samozřejmě podařila. Obecně je operace šedého zákalu je považována za nekomplikovanou, přitom přináší okamžitý a dramatický výsledek – člověku se zrak vrátí ihned po sejmutí obvazu druhý den. Paní Martine se tak mohla již druhý den vrátit do své vesnice a ke svým sousedům. 

Chcete pomoci dalším jako je paní Martine? Darovat můžete jednoduše na pár kliků online zde