Měsíc dobročinné závěti aneb příběh naší dárkyně, paní Hanky

V posledních dvou letech se nám to stalo několikrát. Do datové schránky Světla pro svět dorazila zpráva od notáře: „Dostavte se k projednání pozůstalosti po zemřelém, který na vaši organizaci myslel ve své závěti“. Jako první vždy nervózně kontrolujeme datum narození toho, kdo odešel. Naštěstí jsme si pokaždé mohli vydechnout – dary ze závěti přišly od lidí, kteří prožili dlouhý život a odešli až ve vysokém, požehnaném věku přes 90 let.

Jednou z těch, kdo po svém odchodu v loňském roce významnou finanční částku zanechal projektům oční péče v Africe, byla i paní Anna „Hana“ Guthová. S kamarádkami paní Hany jsme se sešly na zahrádce u kávy, abychom si poslechly o jejím životě a o tom, proč se rozhodla ve své závěti myslet i na dvě dobročinné organizace.

S paní Hanou se život nemazlil. Narodila se jako pohrobek v roce 1930 na Slovensku, svého otce znala jen z fotografií. Maminka jí chtěla pokřtít jako Hanu, to ale na Slovensku nešlo a v rodném listě musela být tedy zapsaná jako Anna, přestože jí nikdo nikdy jako Annu neoslovoval. Její maminka se už nikdy znovu neprovdala a brzy se s Hankou vrátila do rodných Čech. Dětství, mládí a první část života prožila na rozhraní Smíchova a Košíř, v okolí Malostranského hřbitova. Tady poznala i svého manžela Viktora.

Štěstí netrvalo dlouho, její muž zemřel v sedmdesátých letech předčasně na leukémii. Sedm let strávila s druhým partnerem, učitelem a trenérem, jehož život, bohužel také příliš brzy, ukončil infarkt. A přežila nakonec i svého třetího životního partnera, vysokoškolského profesora, se kterým prožili společných sedmnáct let.

Z vyprávění svých kamarádek ale paní Hana nevystupuje jako nešťastná oběť těžkého osudu. Vystupuje jako sebevědomá, silná žena, která přes všechny strázně na život nezanevřela. S partou kamarádů a známých jezdila celý život na hory a na vodu. Milovala svého psa Honzu. Své výtvarné nadání uplatnila v práci v družstvu Zádruha, které se zabývá uměleckým potiskem hedvábí.

Paní Hana navštěvovala výstavy, koncerty, sama malovala a vyráběla. Jako intelektuálka, která se zajímala o svět a dění kolem sebe, patřila k přátelům hraběnky Ernestiny Latourové. Užívala si pobyt na své chatě u Tábora u Knížecího rybníka, kde se, dokud jí sloužilo zdraví, starala o zahradu. Díky laskavé péči svých kamarádek mohla i poslední roky svého života, kdy se jí zdraví zhoršovalo, strávit v pohodlí ve svém vlastním bytě.

Ve své závěti myslela na své kamarádky i na dobročinné organizace. Přesně specifikovala, jak má být naloženo s jednotlivými částmi svého majetku i s předměty, které mají důležitou osobní hodnotu, jako například knihy a kousky nábytku. Kromě pacientů v Africe, kterým je možno operací vrátit zrak, podpořila finančně i záchrannou stanici pro zvířata a projekty ochrany přírody.

Na paní Hanku vzpomínáme s velikou vděčností. Její finanční dar využijeme efektivně a věříme, že až se shora podívá, kolik lidí díky ní znovu získá zrak, bude mít radost.

Paní Hanka milovala svého psa Honzu. Ze své závěti podpořila finančně i záchrannou stanici pro zvířata.

Měsíc dobročinné závěti

Koalice neziskových organizací Za snadné dárcovství zahájila u příležitosti letošního Mezinárodního dne závěti (13. září) kampaň Měsíc dobročinné závěti, během které vyjádří poděkování i úctu všem, kdo myslí na potřebné i ve své závěti. Cílem kampaně je ukázat, že i malý závěťový dar může přispět k velké změně k lepšímu. A také nabourat tabu, která dary dobročinným organizacím provázejí. Zkušenosti opakovaně ukazují, že téma darování ze závěti Češky a Čechy zajímá, jen o něm zatím nemají dostatek informací.

Na zahajovací tiskové konferenci v Knihovně Václava Havla zazněla mimo jiné i osobní výpověď dárkyně paní Hany Řezníčkové z Prahy, která se rozhodla zahrnout dobročinný dar do své závěti. Popsala, jak k tomuto rozhodnutí dospěla a poukázala na to, že toto její rozhodnutí úzce souvisí s jejím celoživotním postojem k darování a pomoci obecně. V jejím postoji ji dlouhodobě podporuje i její rodina. Spolu s jejím příběhem zazněly i další inspirativní zkušenosti a dobročinné organizace také ukázaly, jak konkrétně prostředky získané ze závětí zlepšují životy potřebných.

Za Světlo pro svět touto cestou velmi děkujeme všem, kdo myslí na potřebné a podpořili nás. Společně děláme svět lepší!

Jak funguje dar ze závěti? Více se dočte zde!