Přeskočit na obsah

Odborné znalosti jim pomohli se osamostatnit

Viola a Hakima si otevřely společný podnik. Autor fotky: Bullen Chol
Viola a Hakima si otevřely společný podnik. Autor fotky: Bullen Chol

Dobrá odborná příprava a rozvoj dovedností jsou zejména pro mladé lidi se zdravotním postižením klíčové. Přesto dnes svou úrovní zejména v chudých regionech často nedosahují ani na běžné požadavky trhu práce.

Podle odhadů je ve světě 64% osob se zdravotním postižením nezaměstnaných. Mít odborné dovednosti jim přitom o 20% zvyšuje šanci na to, že si najdou zaměstnání. Okolo čtyř pětin pracovních míst na celém světě totiž vyžaduje technické a odborné dovednosti.

Ochranná ruka

30letá Viola a 28letá Hakima jsou sestřenice z Jižního Súdánu. Společně vlastní a provozují čajovnu a pekařství. Jejich cesta k vlastnímu byznysu ale byla složitá. Obě dvě se v dětství nakazily obrnou, Viola už jako malé batole. I přes pomoc v místní nemocnici ochrnula na obě nohy. Kvůli šikaně ve škole si nedokončila ani základní vzdělání.

Viola otěhotněla už ve velmi mladém věku teenagerky, ale rodiče ji kvůli postižení nedovolili uzavřít sňatek. Styděli se za ni. Když začala válka, otec dítěte mladou rodinu opustil úplně. Později se vrátil a chtěl své bývalé partnerce vzít dítě, ale nikdo mu neprozradil, kde se mladá maminka s potomkem ukrývá. Viola dodnes věří, že tehdy nad ní a dcerou držel ochrannou ruku sám Bůh. 

Viola a Hakima si otevřely společný podnik. Autor fotky: Bullen Chol.

O odborném výcviku v nedalekém středisku Viole řekla sousedka. Viola s sebou vzala i sestřenici Hakimu a od té doby jsou ty dvě nerozlučné, ve všem si pomáhají. Společně zvládly hodiny, společně si otevřely malý podnik, kde prodávají čaj, pečivo a koláče.  „Změnilo to naše životy. Jsme nezávislé a máme peníze, které nás udrží nad vodou,“ říkají obě. Světlo pro svět jim navíc poskytlo tříkolky, aby se mohly lépe pohybovat. Ve volném čase hrají basketbal.

V šedesáti začínáme znovu žít

Bombagdé je 60letý muž z Burkiny Faso se zdravotním postižením, který s pomocí Světla pro svět a jeho partnerů dosáhl na grant a odborné proškolení, aby si mohl pořídit malé hospodářství. Dnes farmaří a chová slepice, kozy a prasata. Jeho manželka se navíc proškolila ve výrobě mýdla, které dnes prodává. 

„Tento grant je pro nás jako zázrak. Ale díky Bohu a dostupnosti lidí, co mi poradili, jsem se snažil, aby moje podnikání bylo ziskové. Zvládl jsem zaplatit prasata, dvě kozy a slepice, které teď s radostí chovám,“ vysvětluje Bombagdé. „Začínáme znovu žít. Tento projekt nám hodně pomohl. Radost mi zaplavuje srdce. Už nebudeme usínat hladoví,“ dodává.

Bombagdé chová slepice, kozy a prasata. Autor fotky: Imedia SARL.

Konečně jsem šťastný

Antoinea v dětství stihla obrna, v pozdějším věku také začal špatně vidět kvůli oboustrannému šedému zákalu. Kvůli potížím se zdravím čelil stigmatizaci a diskriminaci, měl problémy se sám uživit a stranil se společnosti. 

S pomocí Světla pro svět a jeho partnerů Antoine absolvoval operaci očí a díky grantu si založil vlastní výdělečnou činnost. Chová drůbež a také tká provazy, které pak prodává například zemědělcům. Také vyrábí nádobí. Dnes je Antoine soběstačný. 

Antoine chová drůbež a také tká provazy. Autor fotky: Imedia SARL.

„Často jsem žil díky dobročinnosti lidí dobré vůle. Díky Bohu jsem dnes finančně nezávislý. Lidé z komunity mě začínají čím dál více brát mezi sebe. Moji příbuzní i někteří sousedé jsou šťastní a gratulují mi. Jsem šťastný,“ říká Antoine.

Pomoc potřebují i ti, kteří se starají o příbuzné

Když se Pascaline z Burkiny Faso narodila holčička bez rukou a nohou, zdrtily ji nejprve obavy,  co s nimi bude. Vždy ale věděla, že se o svou dceru postará. Naopak otec rodinu nedlouho po narození dítěte opustil. Svou dceru Pascaline pojmenovala Wendabo, což v překladu znamená „Je to Boží vůle.“

Pascaline byla s dcerou nucena žebrat na ulici, denně si ale nepřišly na víc než kolem padesáti korun.  Malá Wendabo tančila na hudbu a lidé přispívali. S pomocí sítě Světla pro svět získala matka dotaci na nákup vybavení, které jí umožnilo se osamostatnit a vymanit se z bludného kruhu chudoby. Koupila si nádobí na přípravu rýže a materiál na stavbu stánku s občerstvením

Světlo pro svět také pomohlo rodině postavit velmi skromný malý domek, protože jejich dosavadní bydlení bylo tak maličké, že někdo musel vždy spát venku. Wendabo dostala svůj první invalidní vozík a dnes chodí do školy. Chce být učitelkou.

Text původně vyšel v příloze Světla pro svět v Katolickém týdeníku č. XXXIII.

Děkujeme, že nám pomáháte pomáhat!

Pascalinina dcera Wendabo dostala invalidní vozík a dnes chodí do školy. Autor fotek: Gregor Kuntscher.